Výchozí situace

Klient měl k dispozici poměrně přesná data. Z docházkového systému věděl, kolik hodin je každý zaměstnanec v práci. Z výrobního systému zase věděl, kolik času strávil na konkrétních výrobních operacích. Jenže mezi těmito dvěma čísly vznikala výrazná mezera.

Skutečný problém

Když se porovnala docházka a skutečně odvedená výroba, vyšlo najevo, že:

• část pracovní doby není zachycena v žádném systému,
• není jasné, co se v tomto čase skutečně děje,
• a proto není možné s těmito ztrátami systematicky pracovat.

Proto jsme MES systém rozšířili tak, aby dokázal:

Šlo o mikroprostoje, krátké, ale časté činnosti, které nejsou výrobní operací, ale reálně spotřebovávají čas:

• čekání mezi operacemi,
• neplánované porady,
• řešení operativních problémů,
• přesuny, příprava, drobné zásahy,
• technické prostoje.

V součtu šlo o desítky minut denně na každého pracovníka, které se v ERP vůbec neobjevovaly.

Řešení: Zachytit i to, co se běžně neměří

• evidovat začátky a konce všech operací,
• zaznamenávat každé přerušení práce včetně důvodu,
• rozlišovat typy činností mimo výrobu (porady, čekání, technické překážky apod.).

Díky tomu vznikl kompletní časový obraz dne pracovníka, ne jen to, co „šlo do výroby“, ale i vše okolo.

Výsledek

Firma dnes přesně ví:

• kolik času se skutečně odpracuje,
• kde a proč vznikají ztráty,
• které procesy je potřeba změnit, ne jen „zrychlit lidi“.

Místo pocitů a domněnek má k dispozici tvrdá data, na základě kterých může zvyšovat efektivitu výroby cíleně a dlouhodobě.

Zjistěte, jaký obraz o výrobě vám chybí.